Proti plísni na zdi
Plísně jsou v domácnosti nepříjemné hned z několika důvodů.
- Na zdech, stropech nebo kachličkách působí nevzhledně,
- Dále produkují nepříjemný zápach, který není příjemný ani zdravý,
- V neposlední řadě v sobě skrývají nemalé hygienické a zdravotní riziko a jsou toxické,
Asi není potřeba vypisovat všechna rizika plísní nebo jiných mikroorganismů žijících v symbióze s plísní. Každý živý organismus se něčím živý, a tedy i něco vylučuje. Každý živý organismus se snaží rozmnožovat a vypouští zpět něco do okolí.
Zde máme jednoduše napsáno, co nás trápí, když máme na zdech v interiérech plísně a jiné mikroorganismy. Příroda se nedá zastavit, je potřeba jí porozumět. Plíseň na zdech nemusí být důsledkem zanedbání péče o interiéry.
Plísně jsou houby
Plísně jsou zvláštní vymezenou skupinou hub a patří v systému organismů mezi nižší houby. Základní stavební jednotkou plísní, tak jako hub, je vlákno hyfa a soustava hyf je mycelium neboli podhoubí.
Jan Svatopluk Presl
V roce 1846 Jan Svatopluk Presl definoval ve všeobecném rostlinopisu termín plíseň.
Tím byla plíseň zařazena do skupiny mikroskopických hub a dostala tím odborný název i oficiální rod. Název „plísně“ zakořenil v ČJ a vlastně i zlidověl. Plísně se také odborně nazývají „vláknité mikro-mycety“ čili „mikroskopické vláknité houby“ nebo jen mikroskopické houby.
Plísně / houby mezi sebou komunikují
Matematická analýza elektrických signálů, které si houby – plísně zdánlivě posílají, identifikovala vzory, které mají nápadnou strukturální podobnost s lidskou řečí. Výzkum publikovaný v Royal Society Open Science zjistil, že tyto špičky se často shlukují do sledů aktivit, které se podobají slovníkům o délce až 50 slov, a že distribuce těchto „plísňových délek slov“ úzce odpovídá distribuci lidských jazyků. zdroj: The Guardian
Plísně a potraviny
Některé plísně jsou pro náš organismus pozitivní a jiné jsou negativní a je dobré je umět rozehnat. Také existují tzv. ušlechtilé plísně, což jsou druhy hub opět rodu penicillium, u kterých byly přísně zvolené kmeny bez produkce toxinu. Jsou natolik bezpečné, že je najdeme v potravinách. Štěpí například proteiny v mléčných výrobcích a dodávají jim specifickou chuť i vůni. Také druhy plísní penicilium camemberti, které jsou součástí know-how při výrobě sýrů.
Životní cyklus plísní
Do našich interiérů se plísně dostávají větráním, polétavým prachem (PMx), ulpívají na oblečení, domácích zvířatech nebo na hmyzu, který migruje… Plísně nemají schopnost fotosyntézy, tedy neobsahují chlorofyl jako běžné rostliny, a proto je řadíme mezi heterotrofními organismy. (Organismy, které nejsou schopny samy vytvářet organické látky z anorganických látek).
Pro svou výživu spotřebovávají organické látky ze svého okolí.
Například z podkladu, na kterém se uchytily, stěny bytů, fasády, zbytky potravin, tlející listí atd… Vyživují se tedy pouze organickými látkami obsaženými ve svém nejbližším okolí, kde vegetují.
Na některých hyfách se tvoří výtrusy neboli spory (odborně zvané konidie), jež jsou produkovány ve velkém množství a slouží k rozmnožování plísní. Přítomnost kyslíku pro rozmnožování je velmi důležitá. Spory jsou velmi drobné a pouhým okem neviditelné částečky šířící se vzduchem, utkvívají na oblečení nebo domácích zvířatech.
Když má plíseň vhodné podmínky, tak za týden z jedné spory vznikne až jedna miliarda. Vylučují nebezpečné toxické látky (VOC látky) a způsobují alergie, často s dráždivými toxickými účinky.
Pozor: Spory plísní jsou extrémně odolné, a ne vždy je zničíte běžným úklidem nebo chemikálií.
Morfologie plísní
Plísně vytvářejí vlákna, tzv. hyfy, spleť vláken se označuje jako podhoubí neboli mycelium. Plísně tímto mechanismem naleptávají své okolí, a tím získávají organické živiny, které si neumí z anorganických látek samy vytvořit. Tímto procesem naleptají podklad, který tím degraduje.
Viditelná část plísně nás pohoršuje, ale to, co nevidíme, je ve skutečnosti nebezpečné. Viditelné jsou plodnice plísně, podhoubí zůstává skryto našim očím a postupně prorůstá omítkou, fasádou, dřevem, nátěrem. Řešením tedy není zlikvidovat pouze viditelné plodnice, ale hlavně ty neviditelné části plísně skryté v materiálu mycelium tedy podhoubí.
Funkční nátěry FN NANO jsou velmi účinným a trvalým řešením, ale když nezměníte své zvyky a fungovaní v interiérech, a to hlavně v topné sezoně, problém se může vrátit.
Odborná firma nebo svépomocí?
Odborná likvidace plísní v bytech, bytových domech, školách a školkách, rodinných domech, restauracích, potravinářských provozech, hotelech, ubytovnách, ve skladech, zdravotnických zařízeních, objektech sociální péče, půdních prostorách a ve sklepích je zaručenou cestou.
Naše zkušenost z praxe je taková, že jsme poslední instancí. Tedy když už všechny kroky svépomoci selhaly, osloví nás, profesionály. Jenže mi nenavrhneme ani nezrealizujeme žádné polovičaté řešení a zákazník si za naše služby připlatí, ale má záruku, že naše řešení bude fungovat.
Co je příčinou plísní v interiérech
Nemůžeme s určitostí říci, co je příčinou právě u vás, ale nejčastěji plísně vzniknou v interiéru, kde je zvýšená vlhkost. Tedy kde je voda, je i život.
Typy vlhkosti:
1. Vzlínající vlhkost
2. Pronikající vlhkost
3. Kondenzovaná vlhkost
Vlhkost vzduchu je dobré hlídat vlhkoměrem, lidské smysly nám nepomohou. Proč to neřešily naše babičky…? To je jednoduché. Skoro v každé místnosti byl komín, který zajišťoval přirozený odtah přebytečné vlhkosti z interiéru. Lidé doma pobývali jen zřídka, cca 1/3 dne, zbývající 2/3 dne byli venku. Dnes se poměr otočil a naše generace tráví v interiéru až 90 % svého času za den, to je 21–22 hodin /denně. Jsme generace žijící v interiérech – The indoor generation.
Dnes máme kvalitnější okna o dveře, komíny už takřka nepoužíváme a trávíme doma více času. Tak když si tyto faktory pospojujeme, tak zjistíme, že to není pro lidský organismus ideální prostředí. To se nezmiňujeme o VOC látkách, které jsou samostatnou kapitolou v našich interiérech. Ideální je, aby vlhkost vzduchu byla přibližně 45 až 60 procent, a to bez kvalitního čidla kvality vzduchu v interiéru je nemožné uhlídat.
Ano, plísně jsou i toxické
Plíseň, která parazituje na potravinách, výrazně snižuje výživovou hodnotu a může vylučovat (secernovat) toxické sloučeniny, které souborně nazýváme mykotoxiny.
Tyto sloučeniny jsou nebílkovinné povahy o velmi nízké molekulární hmotnosti (maximálně do 700 g/mol) a řadí se mezi metabolity* plísní. (*metabolit, organická látka, kt. se účastní metabolizmu, produkt metabolizmu).
Co by nás mělo zajímat, že tyto látky jsou známé svou stabilitou k podmínkám vnějšího prostředí a vynikají překvapivou termální rezistencí. Neobyčejně dlouho odolávají bodu varu a běžnými kuchyňskými úpravami se nezlikvidují. Mykotoxiny se vyznačují patofyziologickými účinky různých druhů. Při větší konzumaci těchto mykotoxinů mohou vznikat poruchy orgánů. Některé mykotoxiny negativně působí na ledviny, játra nebo dokáží poškodit imunitní či krevní systém živého organismu. Jsou známé i genotoxické účinky. Mykotoxiny jsou sice nebezpečné, je ale správně dodat, že ne všechny plísně vytvářejí nebezpečné prostředí.
Likvidace plísní chemicky
V době chemického rozmachu se nám nabízí různé prostředky, přípravky a chemikálie, jak zahubit vše organické. Je to sice funkční, ale má to svá „ale“.
V návodu při používání biocidních přípravků, fungicidních přípravků proti plísním se píše: Aplikujte se zvýšenou opatrností! Nemáme nic proti používání fungicidních nebo biocidních přípravků na hubení plísně, ale je potřeba říci vše. Tyto chemikálie při aplikaci nasáknou i do omítek a zdí, tomu se nedá zabránit. Poté se postupně budou uvolňovat do prostoru, kde žijeme. To se dá změřit senzorem kvality vzduchu (AQS).
Přesto je žádoucí dostat plíseň z našich domovů, a když není zbytí, tak využít pomoc chemických přípravků. Jenom berte v úvahu i vedlejší efekt, a to nadměrnou produkci nebezpečných VOC látek. Nenechávejte řešení na někdy… Určitě to bude dražší a ohrožuje to nejcennější – vaše zdraví.
Zvýšené koncentrace VOC látek nejsou pro organismus příliš vhodné a mohou být až toxické.
Proti plísni chytře
Díky novým vědeckým objevům a aplikovanému výzkumu více rozumíme přírodním procesům. Japonský vědec Akira Fujishima svým výzkumem a experimenty objevil praktické využití přírodního procesu nazvaného fotokatalýza.
Je to proces 100 % ekologický a inspirovaný přírodním procesem, kde energie světla (z ř. foto) hraje nejdůležitější roli. Využitím vhodného katalyzátoru se celý proces urychlí. Při výrobě se využívá materiál v nano velikosti. Díky této nanotechnologii se plísní v domácnostech zbavíte jednou provždy.
Funkční nátěry, nebo taky chytré nátěry FN NANO®, jsou založené na výzkumu českého vědce Ing. Jana Procházky. Nejedná se o barvu!!! Je to finální nátěr, který takto ošetřenému povrchu dodá vlastnosti, které nazýváme multifilní tedy několik funkcí v jednom. Pro aplikaci a plnou záruku je potřeba absolvovat teoretické i praktické zaškolení. Záruka funkčnosti v interiérech je 10 let.
