Proč používat čidla kvality vzduchu v interiérech
Šíření virů v uzavřených prostorách
V době a s tím spojené Onemocnění COVID-19 se v mnoha domácnostech i firmách změnil život prakticky od základu. Naučili jsme se nosit roušky a respirátory, pochopili jsme potenciální rizika šíření a přizpůsobili tomu své pobývání v uzavřených prostorách. Vzhledem k času, který v interiérech trávíme (až 90 procent času každý den), je zásadní pochopit, jak se v takovém prostředí viry šíří.
Vliv relativní vlhkosti
Relativní vlhkost vzduchu, označovaná zkratkou RH, popisuje poměr mezi množstvím vodních par ve vzduchu v daném okamžiku a množstvím vodních ve vzduchu v případě plného nasycení. Vzhledem k tomu, že se koronavirus šíří jako aerosol vzduchem, je důležité pochopit, jak se případný virus chová poté, co opustí ústa nebo nos infikovaného člověka.
Například nevětraná místnost s relativní vlhkostí nižší jak 30 procent obsahuje až dvojnásobné množství aerosolů virů než místnost větraná. Zajímavé je i to, že v nevětraném prostředí interiéru se kapénky šíří mnohem větší rychlostí.
Z hlediska co nejúčinnější ochrany před šířením virů v interiérech je ideální hodnota vzduchu mezi 40 až 60 procenty relativní vlhkosti.
Mohou pomoci čidla?
Čidla měřící hodnoty CO2 ve vzduchu mohou být velmi praktickým pomocníkem v boji proti šíření koronaviru v uzavřeném prostředí. Lidskými plícemi projde denně až 15 kilogramů vzduchu. V nevětraném prostředí se do plic dostávají velmi vysoké koncentrace oxidu uhličitého, což má zásadní dopad nejen na naše soustředění, ale i na naše fyzické zdraví.
Čidla udržují kvalitu vzduchu v místnosti na hodnotách zaručujících přísun kvalitního vzduchu do našich plic. Tato hodnota se pohybuje mezi 600 a 1200 ppm (zkratka ppm ukazuje na množství CO2 ve vzduchu, přičemž 1ppm je jedna částice CO2 v jednom miliónu vzduchu). Hodnota nad 1200ppm znamená, že místnost už nemá dostatečně zdravý a kvalitní vzduch pro naše plíce. Hodnota vydýchané kancelářské místnosti má hodnotu 5000ppm, což doslova znamená, že každý desátý nádech byl už v plicích jiného člověka.
Pomocí mohou být i čidla VOC neboli ta, která měří těkavé a organické látky. Mezi takové emise patří výpady z lidského těla (pocení, plynatost), vliv parfémů, výpary z jídel, spotřebičů v domácnostech nebo kancelářích, případně i výpary z látek a materiálů.
Čidla kvality vzduchu chrání naše zdraví
Lidský organismus a lidské smysli nemají šanci detekovat látky, které nám v interiérech ubližují. Dokážeme je detekovat jen při rychlé změněně prostředí. Třeba když přijdeme z venku do místnosti, která je vydýchaná.
Jenže v okamžiku, kdy již delší dobu přebýváme v této místnosti, naše smysli, jako jsou čich, chuť nebo vizuální vjem nás už neupozorní na nevhodné prosředí.
Mnoho látek, které považujeme za škodlivé, jsou bez barvy nebo bez chuti nebo bez zápachu nebo vše dohromady. Také se zde objevuje fenomén přizpůsobení se prostředí. Po určité době si jednoduše zvykneme a již nedokážeme sami od sebe detekovat nevhodné podmínky.
Proto jsou čidla kvality vzduchu v dnešních interiérech potřeba. Tak jako máme senzory, čidla, které střeží a chrání náš majetek, tak si zvykejme na elektroniku, která bude hlídat naše zdraví.
Čidla kvality vzduchu jsou v interiérech základem.