Římské tajemství je v nanomateriálu
Nanočásticová architektura “vápenných klastů” (lime clasts) je pravděpodobně tajemstvím římského betonu s vlastností samoregulace defektů v betonu.
Během procesu míchání betonu za tepla se u vápenných klastů vytvoří charakteristická křehká nanočásticová architektura. Tímto způsobem vznikne snadno lámavý a reaktivní zdroj vápníku, který pravděpodobně poskytuje kritickou funkci samoléčby betonu.
Jakmile se v betonu začnou tvořit drobné trhliny, mohou přednostně procházet vápennými klasty s vysokou povrchovou plochou. Tento materiál pak reaguje s vodou a vytváří roztok nasycený vápníkem, který může rekrystalizovat jako uhličitan vápenatý a rychle vyplnit trhlinu, nebo reagovat s *pucolánovými materiály a dále zpevňovat kompozitní materiál.
Tyto reakce probíhají spontánně, a proto automaticky zacelují trhliny dříve, než se rozšíří. Předchozí podpora této hypotézy byla nalezena na základě zkoumání jiných vzorků římského betonu, které vykazovaly trhliny vyplněné kalcitem.
Využijeme tento objev?
I po použití všech nejmodernějších stavebních technologií se předpokládá, že naše současné mrakodrapy a stavby vydrží pouze 50 až 100 let. Po uplynutí této doby nejsou bezpečné pro použití a úřady je zpravidla bourají.
Jak je tedy možné, že před našima očima stále stojí starověké římské stavby jako chrám Maison Carrée (2 021 let), Koloseum (1 951 let) a Pantheon (1 898 let)? Na rozdíl od většiny současných staveb byly tyto budovy uprostřed bitev, bouří, zemětřesení, světových válek a mnoha dalších katastrofických událostí.
Římané přišli na recept, jak vyrobit nejpevnější a nejodolnější beton na světě. Přesný recept by nám nyní mohl pomoci stavět trvanlivé a udržitelné budovy.
Tento objev je také důkazem, že s nanomateriály lidé pracují již dlouho. Až objev elektronového mikroskopu (roce 1931 – Ernst Ruska) nám umožnil tyto drobné struktury (u)vidět, ale to neznamená, že před tím nano formy neexistovali.
*Pucolán (italsky pozzolana), též pucolánový popel, je jemný písečný sopečný popel využívaný od starověku jako hydraulické pojivo do malt a betonů.
zdroj: MIT
Samocistici povrch na fasádě rodiného domu
Víte, že existuje samočisticí povrch a taky za to může nanotechnologie, přesně-ji fotokatalýza. Není to jen marketingový trik, ale realita. Funkční nátěry FN NANO® fungují v interiéru i exteriéru. Zušlechťujeme povrchy fotokatalýzou.