Vliv plísní na zdraví člověka

Ačkoliv jsou plísně součástí přírody už tisíce let a některé z nich mohou být dokonce zdraví prospěšné, obecně platí, že je-li jim člověk stále vystaven, nemá to dobrý vliv na jeho zdraví. Plísně jako mikroskopické vláknité houby kontaminují povrchy předmětů okolo sebe a dokážou se účinně množit a šířit.

Co plísním vyhovuje

Plísním zpravidla vyhovuje vlhké prostředí. Ke svému růstu vůbec nepotřebují denní světlo, navíc jsou nenáročné na živiny a tak jim k růstu dostačuje pouhý vzduch. Jiné plísně naopak vyžadují živiny obsažené v dešťových kapkách, lidském dechu nebo prachu.

Optimální teplota pro růst a vývin plísní se pohybuje mezi 18 až 28 stupni Celsia, což teplota většiny lidských obydlí. Právě v tom tkví nebezpečí, že o existenci plísní nějakou dobu nebudeme ani vědět.

Zdraví nebezpečné

Plísně patří k významným alergenům. Mohou vylučovat takzvané plísňové jedy, které vedou k onemocnění kůže. V extrémních případech mohou u slabých jedinců dokonce ohrozit život. Je-li ve vzduchu vysoký počet plísňových spor a těkavých látek, může dojít k rozvinu chorob, jako je průduškové astma nebo alergická rýma. Jindy se jejich negativní vliv projeví v podobě bolesti hlavy nebo pálení v očích.

Jak s plísní bojovat

Účinným nástrojem v boji proti plísňovým sporům obsaženým ve vzduchu, který dýcháme, mohou být čidla měřící kvalitu vzduchu v interiérech. Například čidlo k měření VOC (neboli těkavých organických látek) nebo čidlo měřící RH (relativní vlhkost vzduchu) může být užitečným pomocníkem pro udržení kvality vzduchu v uzavřených prostorách.

Mezi praktické nástroje k uchování dobré kvality toho, co dýcháme, patří i čidlo měření CO₂ neboli míry oxidu uhličitého ve vzduchu. Specializované firmy mohou profesionálně pomoci zabezpečit kvalitu vzduchu v téměř jakémkoli prostoru.